GUE Basic 5

Techniky Basic 5 (zde v článku „B5“) se nacvičují v následujícím pořadí:
1) vyjmutí primárního regulátoru z úst a vrácení zpět
2) přechod z primárního regulátoru na záložní a zpět
3) modifikovaný safety drill (tj. poskytnutí dlouhé hadice)
4) zaplavení a vylití masky
5) sundání a nasazení masky

Následující video ukazuje britského GUE Fundamentals instruktora Briana Allena při nácviku Basic 5.
Jako ukázka dovedností středně pokročilého potápěče nám může posloužit můj vlastní výkon ve dvou verzích⁴⁾ - rekreační a pokročilejší.

Video ukazuje britského GUE Fundamentals instruktora Briana Allena při nácviku Basic 5.	Ukázka dovedností středně pokročilého potápěče.

Příprava a začátek B5
Zvolit můžeme verzi bez hlavního světla, kdy buď hlavní světlo vůbec nemáme, anebo ho zavěsíme pro zjednodušení na pravý prsní d-kroužek. Kabel světla vedeme následně pod dlouhou hadicí a pásovým popruhem, aby nevisel volně v prostoru a hadice byla pro případ OOG situace volná. Tak nám nebude na ruce „překážet“ při modifikovaném s-drillu, při kterém dlouhou hadici partnerovi nepředáváme jako při plném s-drillu. Pokročilejší potápěč cvičí verzi se světlem na ruce, která je však doporučovaná i začátečníkům.

DIR drilly jsou týmovou záležitostí, proto nejdříve získáme pozornost partnera/týmu (světlem, gestem, dotykem), a pak mu/jim signalizujeme: „ty“ (a „ty“) se „dívej“ jak „já“ budu nacvičovat „B5“ (číslo „5“ znázorněné pěti prsty pravé ruky, dlaň směřuje k týmu). Následuje výměna signálu „OK“.

Po celou dobu se snaží cvičící dívat partnerovi (popř. střídavě partnerům) do očí. Ti tvoří orientační bod a udržují hloubku. Potápěč má být při nácviku v ideálním případě jako „přibitý“. Ve vodorovném trimu, bez změny hloubky, bez jakéhokoli zbytečného pohybu ploutvema nebo rukama. Udržení cílové hloubky +/-50 cm, které je normou pro zájemce o nejvyšší hodnocení při GUE Fundamentals kursu, tzv. tech pass, nemůže v žádném případě uspokojit náročného potápěče. Dbáme na to, aby hlavní světlo neoslepovalo partnery. Před každým cvikem ukážeme číslo cviku, který bude následovat:

1) Vyjmutí regulátoru z úst a vrácení zpět
Pravou rukou uchopíme primární regulátor za hadici v jeho blízkosti, ne za regulátor samotný^*, a vyjmeme ho z úst. Ruka ho vede před tělo (či doprava od těla) zhruba na délku paže/předloktí. Náustek směřuje dolů, aby nedocházelo k samovolnému úniku plynu. Nevydechujeme, aby nedošlo ke změně hloubky. Tajemství úspěchu spočívá v tom, že před vyjmutím primáru jsme v plicích ponechali jen tolik plynu, abychom následně vůbec vydechovat nemuseli, hloubku udrželi a na několik málo sekund cvik bez námahy zvládli. Samozřejmě, pokud odhadneme množství plynu v plicích špatně a začneme stoupat, začneme vydechovat. Po chvilce vrátíme stejným způsobem regulátor do úst. Pokud je zapotřebí stisknout sprchu, stiskneme ji prsty pravé ruky (tj. ruky, která do úst regulátor vkládá).
*Pokud bychom hadici poskytovali partnerovi a drželi ji za regulátor, nemohl by si stisknout sprchu.

2) Přechod z primárního regulátoru na záložní a zpět
Stejným způsobem jako při cviku č. 1 vyjmeme hlavní regulátor z úst. Zároveň levá ruka vkládá do úst regulátor záložní, který doteď visel na gumicuku kolem krku (jeho funkčnost se před drillem nekontroluje, stejně jako se nekontroluje v reálné situaci). V případě nutnosti tiskneme sprchu prstem levé vkládající ruky. Zatímco levá ruka pracuje, pravá (u pokročilejšího cvičence) nezahálí - chytá psí karabinu na dlouhé hadici a otočením zápěstí zespodu nahoru přicvakává bez použití zraku primár na pravý prsní d-kroužek. Nácvik cvakání na d-kroužek je užitečný nejen pro přechod mezi hlavní a záložní automatikou, ale i pro přechod na/ze stejdže.
Po chvilce přecházíme zpět na primár:
a) Pravou rukou stiskneme sprchu primáru, abychom si byli jisti, že dává plyn (simulace situace, kdy přecházíme po čase zpět ze stejdž/deko láhve na plyn ve dvojčeti).
b) Stejnou rukou odcvakneme bez použití zraku karabinu. Náustek směřuje znovu dolů, aby nedošlo k samovolnému úniku plynu. (body lze podle osobních preferencí prohodit, tj. sprchu stisknout až po odcvaknutí z d-kroužku).

Když je karabina odcvaknutá můžeme levou rukou chytit záložku. Výměna regulátoru probíhá zároveň, tj. jeden vyndaváme z úst a druhý do nich vkládáme. Při pohybu k ústům směřuje náustek primáru dolů. Po bezproblémovém nádechu z primáru záložku pouštíme z ruky (náustek může také směřovat dolů). Záložku nevypliváváme. V případě potřeby tiskne sprchu prst pravé vkládající ruky.

3) Modifikovaný safety drill (mod. s-drill, tj. poskytnutí dlouhé hadice)
Uchopíme dlouhou hadici pravou rukou vedle hlavního regulátoru, ne za regulátor samotný. Zároveň předkloníme hlavu, abychom ji nemuseli obcházet kruhovým pohybem a přímým pohybem, tj. nejkratší cestou, ji vedeme v natažené ruce směrem k buddymu. Pravé zápěstí se ke konci pohybu vytočí tak, aby náustek směřoval k buddyho ústům. Přitom přecházíme pomocí levé ruky na záložní regulátor. A teď se soustřeďme - bude to zamotanější. Aby bylo dlouhou hadici možno plně rozvinout a nekolidovala s kabelem hlavního světla, který je před ní a de facto jí v tento okamžik překáží, vložíme hlavu hlavního světla pohybem PŘED hadicí (dále od těla) do pravé ruky (která stále drží dlouhou vedle 2. stupně), levá obejde dlouhou ZA hadicí (blíže k tělu) a vklouzne do goodmanovo ručky - světlo znovu přebírá. Levá ruka přebírá následně dlouhou hadici vedle místa, kde ji drží ruka pravá. Pravá sjede se signálem „OK“ či „nula“ po hadici až ke kanistru (pokud ho máme), z pod kterého ji uvolní a kruhovým pohybem do pravé strany přesune nad pravé rameno, tj. ji rozvine celou. Celou ji prezentujeme buddymu (způsob není předepsán, viz. rozdíl mezi provedením u Briana a u mě). Opačným postupem hadici vrátíme zpět pod kanistr a přejdeme na primární regulátor, přičemž dodržujeme pravidla popsaná u cviku č. 1 a 2.

4) Zaplavení a vylití masky
Masku zalijeme vodou. Nejvhodnějším způsobem je s mírným vyfouknutím plynu z nosu odkrýt horní část lícnice masky. Ihned po zalití, aniž by ruka/ruce pouštěla/-y masku přitiskneme vrchní část lícnice zpět, odkryjeme dolní (jen kousíček - milimetry) a plynem z nosu vodu z masky vylijeme. Hlava je při tom zakloněna. Plynu do masky vydechujeme jen tolik, kolik je zapotřebí. Začátečnickou chybou je foukání do masky o sto šest. V extrémním případě by mohlo dojít k nechtěnému klesání - dočasné ztrátě vztlaku. Nezapomeneme upravit haubnu. Cvičení se provádí v základním provedení oběma rukama. Pokročilejší mohou použít pouze jednu ruku²⁾. Mít otevřené oči není povinné, ale vhodnější jako příprava pro reálnou situaci. Chladná či slaná voda nejsou tak hrozné jak si představujeme. Horší je pohodlnost a strach z neznáma.

5) Sundání a nasazení masky
Masku s mírným vyfouknutím plynu z nosu sundáme z obličeje a necháme chvilku před sebou držíce ji libovolným způsobem (např. za rám či pásek). Držet ji budeme pravděpodobně v pravé ruce, pokud je na levé hlava hlavního světla. Následuje vrácení zpět na obličej/hlavu a vylití vody. Znovu lze použít obě ruce či jen jednu³⁾. Pokud si nejsme jisti, že masku nenasazujeme vzhůru nohama, nahmatáme před nasazením prsty jedné ruky prostor pro nos, který musí být samozřejmě v dolní části masky. Dobrou metodou nasazování je přiložení lícnice k obličeji, vylití a následné převléknutí pásku stylem „účesu rukou“ za hlavu. Nezapomeneme upravit haubnu. Oči je znovu vhodnější mít otevřené. Jak dlouho budeme mít masku sundanou závisí na nás a individuálních dovednostech. Mohou to být 3 sekundy, ale také 3 minuty. Orientačním bodem je nám zejména partner. Ztráta či skopnutí masky by nás opravdu nemělo vyvést z míry. Záložní maska by měla být samozřejmostí, stejně jako nácvik jejího použití.

Zakončení B5
Drill je zakončen signálem (pravděpodobně „OK“). Tým odpovídá a partner může začít cvičit svých B5. Samozřejmě pokud se nám nepovede udělat jeden ze cviků správně, můžeme ho několikrát za sebou opakovat. Cílem řady cviků je automatizace jednotlivých technik, ne dokonalost v posloupnosti cviků samotných. Skvělou pomůckou pro zdokonalování je natáčení drillů i dovedností na video a jejich následná kritická týmová analýza, které jen tak něco neunikne.

Obecně, nejen v případě potápění, platí, že čím pevnější základy máme, tím pro nás bude jakákoli související činnost jednodušší. Výše popsané „nic nedělání“, tedy schopnost vznášet se na místě v horizontální poloze, bez viditelné změny hloubky a bez jakéhokoli zbytečného pohybu nohama či rukama je možná nejsložitější potápěčskou dovedností. I jako motoricky nadaní jedinci ji budeme zvládat až po dlouhodobé pravidelné a tvrdé dřině. To je vedle neinformovanosti také hlavním důvodem, proč se na ni většina potápěčů raději rovnou vykašle a „zvládá to i tak“. Třeba nacvičujíce v kleku na dně v mraku písku s ocelovou stejdží na každém boku střídavé dýchání s partnerem na mileneckou vzdálenost. Někde na polovině cesty mezi těmito dvěma extrémy by se asi měl snažit pohybovat každý rozumný potápěč.

Text: Špalek ( HOG-Spalek@seznam.cz )
Video: Ivo Havránek
Logistika: Petr Maur

UTD rekreačních „Basic 6“.

Doslov
¹⁾ UTD nacvičuje rekreačních „Basic 6“ a pokročilejších „Basic 7 Tech“. V řadě má navíc nalezení ztracené dlouhé hadice a v případě použití stejdž láhve také kontrolu manometru dvojčete. Video ukazuje technického a jeskynního instruktora UTD v akci:
B6: http://www.youtube.com/user/sergibuzo#p/u/10/AZLMlYgicLc.
Německá ISE používá, tzv. Skills4You: http://www.youtube.com/watch?v=Y3cWDOdjvEA, které jsou z prostého důvodu snahy vyhnout se obvinění z kopírování poněkud odlišné od GUE a UTD drillů.
²⁾ Častá otázka potápěčů ohledně DIR nácviků zní: „Mám použít jednu ruku nebo mohu obě?“ (např. otočení očka psí karabiny, vyjmutí a vrácení záložních světel, nasazení záložní masky). Odpověď je jednoduchá. Ruce máme dvě, jedna není ochrnutá, a tak můžeme použít obě dvě. To, že to někdo zvládá jednou rukou znamená, že na sebe klade větší nároky, nebaví ho základní forma a v podstatě si hraje. Pravidlo, jež říká, že by levá ruka měla obsluhovat výstroj na levé straně těla a pravá na pravé, aniž by jedna z nich překračovala svislou osu těla (ve stoje), v DIR potápění neplatí.
UTD propaguje pro přechod mezi hlavním a záložním regulátorem použití jediné ruky - pravé. Jedná se o mírně složitější techniku, která zaručuje, že levá ruka je volná. To je výhodou pokud nechceme šermovat kuželem hlavního světla na levé ruce, při přechodu, kdy v nízké viditelnosti držíme v jeskyni vodící šňůru, pracujeme s navijákem či cívkou obecně.
³⁾ Ten, kdo chce používat pouze jednu ruku k nasazování masky, by měl gumový pásek masky nahradit vhodnějším s neoprenovým rozšířením pro zadní část hlavy. Původní gumový pásek či pouze neoprénový kryt gumového pásku nejsou ideálním doplňkem. To platí i pro záložní masku.
⁴⁾ Zjevné nedostatky v mém provedení jsou:
- Tempo drillu je dobré pro praxi, jako ukázka by mělo být pomalejší.
- Při vyjmutí primáru z úst se nemá vydechovat.
- Při mod. s-drillu se hlava hlavního světla dnes již neprovléká pod dlouhou hadicí umístěnou zpět na těle, ale před jejím uložením se okolo ní obmotá opačným způsobem než po jejím částečném rozvinutí. Důvodem ke změně v GUE provedení bylo, že se potápěči často stávalo, že hlavu zapomněl znovu umístit před hadici. UTD potápěč na to zapomenout v této situaci nemůže - kabel vede pod dlouhou hadicí. ISE vede dlouhou hadici stejně jako GUE.

---------------------------------------------------------------------------------------

Vaša e-mail adresa
Vaše meno (prezývka)
Názov reakcie
= 1 + 3 +5 (Napíšte súčet – ochrana proti spamom)
Vaša reakcia k článku:

--------------------------------------------------------------------------------------


Ahoj Špalek,
opäť perfektný príspevok, presne tak ako sme u teba zvyknutý.
Mám na teba ale otázočku – čo by si odporučil začiatočníkom-potápačom ak majú záujem naučiť sa spomínané základné cviky? Hoci už absolvovali v potápačskej škole prvý kurz, či dokonca nejaký pokročilý, ale tieto praktické skúsenosti stále neovládajú. Máš pre nich nejaké rady?

Vďaka

Miro Zverka
Poslať komentár

--------------------------------------------------------------------------------------
27.03.2011 | 21:53 hod. | Špalek
Ahoj Miro,
a děkuji Ti mockrát. Zase se trošku červenám.
Tipnul bych si, že mnoho začátečníků má jiné starosti. Nemají kompletní výstroj, a když, tak pravděpodobně ne zcela vhodnou. Často nemají zkušenějšího buddyho nebo někoho, kdo je povede bez toho, aby jim hned vnucoval (zbytečné) kursy. Jsou rádi, když se vůbec dostanou do vody, kde je pro ně mnoho nového. Na praktické zdokonalování myslí asi menšina. Klíčem k úspěchu je praxe. Alespoň na konci ponoru se pár minut věnovat základním drillům jako je OOG nebo B5. Během koukání na rybičky a okolí lze střídat kopy, hrát si s trimem, vztlakem a být vnímavý vůči sobě, týmu i prostředí. Ale musí Vás to alepsoň trošku bavit. Osobně jsem vždycky trénoval rád, takže asi 40% všech mých ponorů jsou čistě tréninkové. Ale to je opravdu extrém, i mezi HOG/DIR potápěči.
Špalek
Poslať komentár
--------------------------------------------------------------------------------------
27.03.2011 | 22:12 hod. | miro zverka
Nuž, väčšina zo začiatočníkov, keď sa trochu „oťukajú“, postupne začne skúšať to čo uvidí na webových stránkach. Tam ale nie je všetko a nie je záruka, že to čo tam je, je naozaj správne. Takže nadobúdajú nekompletné informácie a predstavy o jednotlivých cvičeniach, ktoré, samozrejme, následne robia zle.
Momentálne, je v tomto roku 2011 možnosť robiť kurzy UTD Essentials v ČR (dokonca v ČJ), či GUE Fendamentals v SK, napriek tomu sa nenahlásil takmer nikto – je problém zohnať kurzistov. Čím si vysvetluješ tento nezáujem, ísť na kurz, kde základné procedúry vrátane Basic 5 naučia kurzistov správne?

Miro Zverka
Poslať komentár

--------------------------------------------------------------------------------------
27.03.2011 | 22:32 hod | Špalek

Mohu mluvit pouze za svojí práci. Články píši tak, aby se podle nich učit dalo. To určitě není ideální, ale lepší než se učit od méně informovaných kamarádů nebo z youtube, kde popis není vůbec. I když se lidé techniky budou učit podrobněji na kursech, tak podrobný popis jaký mají v článcích nedostanou. Na to není na kursu čas a množství informací by bylo kontraproduktivní.
O GUE/UTD kursy nebude pravděpodobně takový zájem, protože mají pověst náročných kursů a lidé kartičky raději „dostávají“ nebo si je kupují.
Kamarád mi jednou říkal, „A tak jsem si splnil sen. Jsem Technical Cave Diver.“ Koukal jsem na něj a říkám: „Vždyť si tu kartičku dostal za pohodovej výlet do Francie, vole!“ Další věc je určitě vysoká cena kursu.

Špalek
Poslať komentár

Vôbec si nemyslím že ludia nechodia na GUE kvôli vysokým nárokom a náročnosti kurzu. Hlavný dovod je cena, jazykova bariera a nie zrovna jednoduchý proces zacatia kurzu. A su aj ine agentury ktore ucia poctivo v DIR konfiguracii a nieje to o kupovani karticiek, takze by som sa miernil vo vyjadreniach a nepozdvyhoval len GUE a pod.
V dnešnej dobe sa najde len malo ludi ktorym ide o karticku a su to väcsinou zaciatocnici ktory velmi rychlo pochopia ze o karticke to neni.
Osobne sa skor zamyslam kvoli comu sa vymyslela OWD procedura Basic 5 az 7... dúfam ze sa netrhne niekto dalsi od GUE a nevzniknu dalsie procedury a budem musiet robit Basic 10 :)) V tom by bol uz total bordel. Ved bohate staci V-drill a S-drill, kde vsetky procedury s B5 su zahrnute, samozrejme mimo masky ale to sa uci v prvom kurze ako zakladny cvik.

Robo
Poslať komentár
--------------------------------------------------------------------------------------
28.03.2011 | 14:47 hod. | Špalek

Ahoj Robo, doufám, že se máš dobře.
Musím Ti dát za pravdu. Jazyková bariéra tu samozřejmě je. Ale ne u Davida Duška a UTD Essentials. Jak víš, nechybělo moc, a i Slovensko mělo svého prvního UTD instruktora. Tam jazyková bariéra byla jedním z důvodů, i když podle mě vedlejších, proč nakonec z věci sešlo.
DIR konfigurace je jen zlomek DIR potápění, a to ten méně podstatný. Z tohoto důvodu nelze brát ostatní organizace, které téměř nic jiného nepřevzaly, (z pohledu adepta DIR) v potaz. Lze se však leccos naučit od individuálních instruktorů těchto organizací, kteří kvalifikaci (potápěčskou, ne instruktorskou) získali např. od GUE. Ty víš, že se potápěním neživím (a živit nehodlám), nic neprodávám, nic nevyučuji. Ty jako instruktor víš asi lépe než já, kdo chce znalosti, a kdo kartičku, která otevírá další dveře. Sám jich máš mnohonásobně více než já, a sám víš nejlépe, které z nich Tě stály velké úsílí, které menší, a které žádné.

Ono B5 n. Bx není o DIR nebo ne-DIR o GUE n. UTD. Je to obyčejná řada cviků, do které si každý může zařadit cviky další. Je to jen vodítko. Jedno z mnoha. Řada má své opodstatnění. Plný safety drill obsahuje pouze jedinou techniku z B5, a to modifikovaný s-drill, tedy č. 3. Číslo 4 a 5 jsi sám vyloučil, 1 a 2 tam nevidím ať dělám, co dělám. Jak víš, existuje rekreační GUE Fundamentals kurs, do kterého se chodí s mokráčem a s monoláhví s jedním 1. stupněm, popř. i bez kanistrového světla. A mnoho potápěčů nemá ani v úmyslu další výstroj někdy přidávat. V-drill s monoláhví je odlišný od toho s dvojčetem, kdy dlouhou hadici zavěsíme na d-kroužek a přecházíme mezi regulátory. Takže rekreační potápěč si tyhle techniky při v-drillu, kdy ventil zavře a hned otevře, neprocvičí. Proto B5.
Špalek
Poslať komentár
--------------------------------------------------------------------------------------
28.03.2011 | 19:45 hod. | Robo

ahoj
Ked budeme spolu osobne, mozme to rozobrat inak sa budeme prestrelovat donekonecna.
Len este ti chcem povedat jedno, to ze nechces byt instruktor je mozno velka skoda ale tvoje neustale zverejnovanie DIR procedur na webe skodi ludom co ziju z potapania. Naco by niekto isiel na GUE kurz alebo ku mne ked si to precita na webe alebo pozrie na nejakom videu a bude sa ucit podla toho ? Ver mi ze vela ludi to tak robi. Mozem ti povedat ze naozaj ma sere to ze niekto zverejnuje informacie za ktore niekto zaplatil obrovske peniaze a druhy sa k tomu dostane len tak. Keby si bol instruktor urcite by si sa nato inak pozeral. A prave chytrolín co nechce karticku, si urcite drahy kurz nezaplatí ale radsej co to precita na webe, nieco opozera pri vode, nieco na tej pridrbanej ceskej konfere, nieco od kamosa co absolvoval podobny kurz a nakoniec nic nepotrebuje. Ostatne pride akosi samo. Dnes je kriza naco vyhadzovat peniaze za drahe kurzy. Ale mimo toho mojho nazoru, clanok naozaj super ako aj vsetky ostane...
Robo
Poslať komentár

--------------------------------------------------------------------------------------
28.03.2011 | 22:03 hod. | Špalek

Děkuji za komplimenty, Robo.

Chápu, že zveřejňování článků může ubírat instruktorům na klientech. To je asi také důvod proč GUE nemá žádné mně známé materiály, kde by byly techniky tak podrobně popsány, a všechno je nutno si zjistit nejlépe konkrétními dotazy při kursu, anebo to z nich zdlouhavě tahat (viz. např. direxplorers.com, kde GUE instruktoři hodnotí naše B5 video).

Na jednu stranu je mi líto, že kvalitnímu instruktorovi, který se snaží šířit HOG/DIR postupy ubývají zákazníci, na druhou stranu mě těší, že je práce pro mnohem větší množství potápěčů přínosem, že se myšlenka DIR dostává mezi čím dál, tím širší potápěčskou veřejnost, mýty a pověry jsou uváděny na pravou míru, mnohem větší množství lidí začíná vidět v systému logiku a jeho části zařazovat do svého potápění.

Špalek
Poslať komentár
--------------------------------------------------------------------------------------
28.03.2011 | 22:44 hod. | miro zverka

Ahojte páni,
ďakujem vám za reakcie, myslím, že ste jasne načrtli a objasnili postoje na výučbu potápania ako aj ich samotný význam z dvoch pohľadov. Ešte pridávam svoj.

Medzi argumenty, ktoré majú za následok nezáujem ľudí absolvovať kurzy UTD či GUE a to dokonca v našom domácom prostredí, ste uviedli – jazykovú bariéru, samotnú cenu za kurz ako aj náročnosť absolvovania kurzu. Pamätám sa veľmi dobre na pocity, ktoré som (sme) získali počas prvého kurzu GUE Fundamentals uskutočnenom na Slovensku v roku 2008. Mal som to šťastie, že som sa toho mohol zúčastniť a ešte raz vďaka všetkým ktorým nám vtedy pomohli (Robo Jakubec, Robo Korim, Štefan Mika, Rišo Glenda). Aj napriek navonok vysokej cene vôbec neľutujem túto investíciu. Práve naopak, keď som si spätne rozrátal predchádzajúce kurzy, tak som zistil, že GUE Fundamentals vôbec nebol drahý kurz. Samozrejme, cena je vysoká, ale veď si platíme profesionálov, ktorý z toho po väčšine platia všetky svoje rodinné výdavky ako aj profesionálny rozvoj, je to ich živobytie. To že treba popri kurzu zaplatiť cestovné, ubytovanie, stravu, plnenie, to je jasné. Žiaľ, tá výsledná cena presahuje 1000 EUR. Ale asi ťažko by som mohol chcieť od nejakého profesionála aby mi spravil kurz za 200 EUR. To by sem na Slovensko určite nikto neprišiel. Prečo aj? Robiť 5 dní za 200 EUR a platiť si z toho osobné výdaje, vlastné povinné školenia a hlavné cestovné za potápaním. To by potom nemal za čo potápať. A ako by sa rozvíjal a zdokonaľoval takýto inštruktor? Akú by mal kvalitu ak by bol ochotný robiť pravidelne kurz za 200 EUR? Tým nechcem povedať, že tie kurzy nemôžu byť lacnejšie alebo žeby nemali byť lacnejšie. Inštruktor, ktorý chce z toho žiť a nemá iný príjem, si nemôže dovoliť v dobe kedy nie je veľký záujem o kurzy ísť dole s cenou, lebo je rozdiel či urobí jeden kurz alebo 5 za pol roka. A ak by klesol veľmi dole s cenou, tak by z vykonávania kurzov nemal ako platiť životné náklady. To môže ísť robiť niečo iné. Je to o rentabilite a o záujme oboch strán dohodnúť sa. Pravidlá určuje agentúra. Kurzista sa môže rozhodnúť akú si vyberie agentúru a či si zaplatí X kurzov po 150 EUR alebo jeden za 1000 EUR. Často krát si to ľudia chcú zjednodušiť – myslia si, že ľahšie absolvujú malý kurz za 150 EUR ako kurz za 1000 EUR. Áno zvládnu ho bez problémov, ale z vlastnej skúsenosti viem povedať, že nadobudnuté skúsenosti sú neporovnateľné. Znižovať cenu kurzov pod rentabilnú hranicu nemá význam. V tom momente sa prestáva inštruktor sám vzdelávať a nadobúdať nové skúsenosti s novým vercajgom, náročnosťou ponorov atď., lebo jednoducho na to už nemá financie, stojí na mieste (lepší prípad) ak náhodou sa nedostane do úpadku ako zručností tak nových informácií. Stále platí pravidlo z predponorovej prípravy „Ak na to nemám, tak nepotápam.“ Mám na mysli finančné zabezpečenie. Potápanie nepatrí medzi najlacnejšie aktivity ale ani medzi najdrahšie.

Jazyková bariéra – počas kurzu sme to počúvali stále „učte sa jazyky“. K tomu nie je čo viac povedať.

Náročnosť kurzov – je pravda, že u GUE je kurz skôr skúška, kde inštruktor usmerní kurzistu aby vždy volil optimálne riešenie, obdobne by to tak malo byť aj u UTD, či ISE. Samotnému absolvovaniu kurzu predchádza dlhšie obdobie tréningu (podľa individuálnej šikovnosti) s niekým skúseným, kto sa už rozumie problematike danej organizácie (UTD, GUE, atď...). Nadobudnuté skúsenosti z týchto spomínaných kurzov sa len ťažko (ak vôbec) dajú porovnávať s kurzami ostatných agentúr. Za matku myšlienky výučby kurzov takýmto spôsobom naozaj považujeme GUE. Ostatné agentúry vznikli odchodom členov z GUE tímu. Vznikla konkurencia a to je dobre, je to základ pre nútený rozvoj, napredovanie. Problém je, že tých nových vecí začína pribúdať viac, než ich dokáže jeden potápač zbežne sledovať a skúšať, či dokonca praktizovať. Akurát v tom bude mať časom veľký zmätok ak sa tomu nebude venovať naplno, čo väčšina z nás nemôže. Takže sa treba rozhodnúť pre jednu agentúru. Potenciálny nový inštruktor v týchto agentúrach si zvolí opäť cestu menšieho odporu, či už máme na mysli – náročnosť získať certifikát inštruktora, jazykovú bariéru, alebo cenu, stále je to o výhodnosti z oboch strán.

Publikovanie odborných príspevkov – Robo, ja si myslím a som o tom presvedčený, že väčšina ľudí už ani nečíta články na weboch lebo na to nemajú čas a sám vieš, že nie je možné nadobudnúť „skills“ iba čítaním. Treba absolvovať prípravu počas tréningov, a kurz je iba skúška, potom nasleduje ustavičné zdokonaľovanie sa. Inštruktorov bude treba vždy. Nemusíš mať strach :) Ja osobne považujem za veľmi dôležité, že máme možnosť viesť diskusie na základe všeobecnej dostupnosti k odborným informáciám obsiahnutých v článkoch. To je jeden z predpokladov rozvoja. Články od Špalka sú žiaľ s týmito témami jediné na našej scéne, o ktorých momentálne viem. Väčšina ľudí, ktorí napádajú ich obsah na českej konfere, buď články tohto druhu nikdy nepísali alebo ich už nepíšu, prípadne o ich obsahu a význame majú strašne skreslené informácie. O tieto komentáre sa neoplatí jazykom zavadiť a strácať nimi čas.

Tiež si myslím, že je na škodu česko-slovenského potápania, že sa Špalek nechce stať inštruktorom. Ale času má dosť aby si to jedného dňa rozmyslel a dovtedy získal potrebné skúsenosti. Keď nastane doba s väčším záujmom o dôslednejšie absolvovanie kurzov medzi potápačskou verejnosťou, on bude pripravený. A my sa môžeme sami seba pýtať, čo môžeme urobiť preto aby sa zmenilo myslenie a postoj ľudí k tomuto športu v našich končinách?...

Miro
Poslať komentár

Gratuluji Spalku,

super clanek a prilohy,
ten pokrocily synek v mlze to ma zmaknuty!

Jen tak dal, uz se tesim na dalsi clanek,

s pozdravem

JAM
Poslať komentár



Dostal som zopár e-mailov s otázkou, že kto a kedy organizuje spomínané kurzy v roku 2011 v ČR a SR.

Kurz GUE Fundamentals bude na Slovensku v termíne od 24. júla do 27. (28.) júla.
Odhadované kompletné náklady vrátane nutných registračných poplatkov a ubytovania sú 1100 EUR na osobu (ubytovanie a suchý tréning – Svätý Jur, bazén – Pezinok a otvorená voda – Senec).
Kontakt na organizátora:
Csaba Végh (csaba.vegh@stonline.sk)

Kurz UTD Essentials v Čechách bude organizovať David Dušek niekedy v květnu. Ak by bol veľký záujem, nie je problém robiť kurz aj na Slovensku.
Kontakt na organizátora:
David Dušek (david@cenotes-control.com)
www.cenotes-control.com
www.halcyonmexico.com
www.mexiko-rivieramaya.cz

Tešíme sa na nových absolventov

Miro Zverka
Poslať komentár
--------------------------------------------------------------------------------------